Andrew Barron „Andy“ Murray, je bývalý britský tenista zo Škótska.
Vo dvojhre sa stal trojnásobným grandslamovým víťazom a dvojnásobným olympijským šampiónom z Londýna 2012 a Ria de Janeira 2016. S britským tímom vyhral Davisov pohár 2015.
Vo svojej dosavadnej kariére na okruhu ATP Tour vyhral štyridsať šesť turnajov vo dvojhre a tri vo štvorhre. Na challengeroch ATP a okruhu ITF získal desať titulov vo dvojhre.
Jeho starším bratom je bývalá svetová jednotka vo štvorhre Jamie Murray.
Do elitnej svetovej desiatky rebríčka ATP sa prvýkrát posunul 16. apríla 2007. Najvyššie vo dvojhre bol klasifikovaný v novembri 2016 na 1. mieste a vo štvorhre pak v októbri 2011 na 51. mieste.
Prečítajte si tiež: Kedy Murray vyhral Wimbledon?
Grandslamové Tituly Andyho Murrayho
Svoj prvý grandslamový titul vyhral na US Open 2012 poté, čo vo finále porazil Novaka Djokovića v piatich setoch. Stal sa tak prvým britským tenistom od roku 1977, respektíve prvým britským mužem od roku 1936, ktorý vyhral dvojhru na turnaji patřícím do tenisového Grand Slamu.
Novaka Djokoviće porazil tiež o rok neskôr vo finále Wimbledonu 2013 ve troch setech. Týmto historickým vítězstvím slavil po 77 letech opět britský tenista singlový wimbledonský titul.
Druhú wimbledonskú trofej pridal v roku 2016. Osmkrát odešel poražen z grandslamového finále, a to na US Open 2008, Australian Open 2010, 2011, 2013, 2015, 2016, ve Wimbledonu 2012 a a na French Open 2016.
Z toho pětkrát jej přehrál Novak Djoković a třikrát Roger Federer.
Na londýnských Hrách XXX. olympiády reprezentoval Velkou Británii. Po výhře nad Federerem získal zlatou medaili ve dvouhře a stal se prvním mužským olympijským vítězem Velké Británie v tenisu za předešlých téměř sto let.
Prečítajte si tiež: Najlepšie momenty Murray verzus Djokovič
Spolu s Laurou Robsonovou přidali ve smíšené čtyřhře stříbrný olympijský kov. Předtím na LOH 2008 v Pekingu prohrál v singlu již v úvodním kole s Lu Jan-sunem a v deblu došel s bratrem Jamie Murraym pouze do druhého kola.
Na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru byl vlajkonošem britské výpravy. V singlové soutěži obhájil trofej po výhře nad Argentincem Juanem Martínem del Potrem.
V daviscupovém týmu Velké Británie debutoval v roce 2005 březnovým čtvrtfinále 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Izraeli, v němž vyhrál s Davidem Sherwoodem čtyřhru.
Ve finále Davis Cupu 2015 v belgickém Gentu proti Belgii plnil roli hráče číslo jedna. Murray nastoupil do tří utkání a ve všech odešel z kurtu jako vítěz.
Nejprve zvítězil ve třech setech nad Rubenem Bemelmansem, v dalším utkáním spolu s bratrem Jamiem zdolal pár Steve Darcis a David Goffin a v závěrečné dvouhře porazil belgickou jedničku Goffina a stal se tak vítězem této týmové soutěže.
Prečítajte si tiež: Súboje Federera a Murrayho: Kto dominoval v exhibíciách?
V roce 2004 se stal mladou sportovní osobností roku BBC.
Andy Murray se narodil v Queen Mother’s Hospital (Nemocnice královny matky) ve skotském velkoměstě Glasgow. Vyrůstal v Dunblane, městě s asi 8 540 obyvateli (odhad pro rok 2004) poblíž Stirlingu, a to spolu se svým o rok starším bratrem Jamesem zvaným „Jamie“.
Jeho rodiče se rozvedli, když byl ještě v dětském věku. Navštěvoval místní školu, kde zažil tragickou událost. V roce 1996 spáchal 43letý muž ve škole v Dunblane masakr, při kterém zastřelil 16 prvňáčků a jednu učitelku.
Jeho matka Judy Murrayová, jejímž otcem byl skotský fotbalový profesionál Roy Erskine (hrál za Hibernian Edinburgh), byla tenisovou trenérkou a později kapitánkou britského družstva ve Fed Cupu.
Na začátku sezóny reprezentoval s Laurou Robsonovou Velkou Británii na perthském Hopman Cupu. Po vítězství v základní skupině podlehli ve finále Španělsku.
Na lednovém Australian Open se probojoval po výhrách nad Rafaelem Nadalem a Čilićem do finále, v němž nestačil na švýcarskou světovou jedničku Rogera Federera.
Po přesunu na americký kontinent došel na turnaji BNP Paribas Open v Indian Wells do čtvrtfinále, kde jej vyřadil Švéd Robin Söderling ve dvou setech. Poté se objevil na Sony Ericsson Open v Key Biscayne, na němž vypadl v úvodním kole.
Evropskou antukovou sezónu zahájil na Monte-Carlo Rolex Masters, kde utrpěl další porážku v prvním kole, když jej přehrál Němec Philipp Kohlschreiber. Na turnaji odehrál i čtyřhru v páru s krajanem Rossem Hutchinsem.
Odešli poraženi v úvodním zápasu poté, co nestačili na světové deblové jedničky bratry Mika a Boba Bryanovi.
Před pařížským grandslamem přijal pozvání na exhibiční turnaj Masters Guinot-Mary Cohr. Na French Open vyhrál tři utkání v řadě, než jej mezi poslední šestnácti zastavil semifinalista turnaje Tomáš Berdych. Na českého tenistu neuhrál ani jeden set.
Na travnaté přípravě před Wimbledonem nastoupil v londýnském Queen's Clubu, kde ve třetí fázi narazil na Američana Mardy Fishe. V rozhodující sadě prohrával 0-3 na gamy, ale dokázal srovnat na 3-3. Pro tmu byl zápas za tohoto stavu přerušen, což nesl Murray nelibě.
Letní americkou sezónu na betonech rozehrál na Farmers Classic. Poté, co prošel do finále, v rozhodujícím zápase podlehl ve třech sadách Američanu Samu Querreymu. Porážka ve vzájemné bilanci představovala první prohru po čtyřech předchozích vítězstvích.
Na kanadském Mastersu Rogers Cupu si po osmiměsíční pauze připsal další titul, když po vyřazení Nadala na něj ve finále čekal Federer. V utkání zvítězil bez ztráty setu a stal se prvním úspěšným obhájcem titulu od roku 1995, kdy zde triumfoval Andre Agassi.
Na dalším turnaji Cincinnati Masters si nejdříve stěžoval na rychlost povrchu dvorce a poté ve čtvrtfinále proti Fishovi kritizoval pořadatele, že nenasadili jejich zápas do pozdějších hodin.
Teplota ve stínu během hry dosahovala hodnoty 33 °C. Po výhře v tiebreaku úvodního setu začal mít zdravotní problémy a na dvorec byl přivolán lékař. V zápase pokračoval a po ztrátě druhého setu, prohrál s Fishem v tiebreaku i třetí.
V asijské části okruhu se objevil na pekingském China Open, kde ve čtvrtfinále skončil na raketě Chorvata Ivana Ljubičiće. Další čínský turnaj Shanghai Rolex Masters, již ovládl, když v semifinále přehrál Juana Mónaca a v boji o titul nedal šanci Rogeru Federerovi, který na něj uhrál pouze pět her.
Na celém turnaji neztratil ani set. Poté se vrátil do Evropy, kde na španělské půdě obhajoval titul na Valencia Open 500. Ve druhém kole mu však Juan Mónaco oplatil šanghajskou porážku, když jej vyřadil.
Lepšího výsledku tak dosáhl ve čtyřhře, kterou hrál s bratrem Jamie Murraym. Ve finále zdolaly zkušené deblové specialisty Maheše Bhúpatího a Maxe Mirného. Titul pro něj znamenal první turnajové vítězství ve čtyřhře na okruhu ATP.
Na BNP Paribas Masters podlehl Monfilsovi ve třech sadách. V důsledku jeho vyřazení a Söderlingova pařížského titulu, jej Švéd přeskočil v následné klasifikaci. Na závěrečném Turnaji mistrů hraném v Londýně v základní skupině vyhrál dvě ze tří utkání a prošel do vyřazovací fáze. V semifinále jej čekal Nadal, s nímž bojoval přes tři hodiny.
Společně s Laurou Robsonovou opět zahájili sezónu na Hopman Cupu, kde Velká Británie prohrála všechny tři mezistátní utkání, přestože Murray všechny své tři dvouhry vyhrál.
Na melbournském grandslamu startoval jako pátý nasazený a podruhé v řadě se probojoval do finále. Opět z nej odešel poražen, tentokrát srbským tenistou Novakem Djokovićem ve třech setech.
Na dvou turnajích série Masters v Indian Wells a Key Byscaine jej vyřadili kvalifikanti v úvodní fázi. Na prvním velkém antukovém turnaji Monte-Carlo Rolex Masters byl v semifinále nad jeho síly „antukový král“ Rafael Nadal.
Před utkáním si poranil loket a z následné španělské události Barcelona Open Banco Sabadell se odhlásil. Na Mutua Madrileña Madrid Open došel do třetího kola a na římském podniku Rome Masters skončil v semifinále na raketě Novaka Djokoviće.
Na pařížském grandslamu French Open se po dvou vyrovnaných utkáních v první fázi turnaje, poprvé probojoval mezi poslední čtyři tenisty.
Na Canada Masters přijížděl v roli dvojnásobného obhájce titulu, ovšem skončil již ve druhém kole na raketě jihoafrického hráče Kevina Andersona. Již následující týden však vyhrál turnaj Western & Southern Open poté, co Novak Djoković v průběhu finále skrečoval pro zranění.
Na newyorském US Open svedl ve druhé fázi pětisetovou bitvu s Nizozemcem Robinem Haasem. Přestože již prohrával dva nula na sety, utkání otočil do vítězného konce. V asijské části sezóny nejdříve získal titul na menším turnaji Thailand Open a na následujícím Rakuten Japan Open Tennis Championships si pak připsal třetí turnajové vítězství z posledních čtyř událostí.
Ve finále poprvé v sezóně zdolal Rafaela Nadala. V Japonsku kromě toho s bratrem Jamiem Murraym vyhrál také čtyřhru a stal se prvním tenistou, kterému se v probíhající sezóně podařilo získat „double“ - singlový i deblový titul z jednoho turnaje. Sezónu zakončil na londýnském Turnaji mistrů, kde mu Ferrer vrátil porážku a ve dvou setech zvítězil v utkání základní skupiny. Murray po prohře z turnaje odstoupil pro natažená třísla.
Do sezóny vykročil spoluprací s novým trenérem, kterým se stal Čechoameričan a bývalá světová jednička Ivan Lendl. Na australském kontinentu odehrál Brisbane International. Po pomalejším startu do turnaje si na úvod roku připsal 22. singlový titul, když ve finále porazil ukrajinského hráče Alexandra Dolgopolova.
Ve čtyřhře vypadli spolu s Marcosem Baghdatisem mezi posledními osmi páry s druhými nasazenými Jürgenem Melzerem a Philippem Petzschnerem, a to v supertiebreaku nejmenším možným rozdílem míčů 13:15.
Po exhibičním turnaji přicestoval na Australian Open, kde se v uplynulých dvou letech vždy probojoval do finále. Murray slaví zlatou medaili po finálovém zápase na olympijských hráchNa asijském Dubai Duty Free Tennis Championships, oplatil srbskému hráči porážku a zdolal Djokoviće v semifinále. V boji o titul pak podlehl Rogeru Federerovi.
Po brzkém vyřazení na americkém BNP Paribas Open dosáhl na Miami Masters finálové účasti. V evropské antukové části okruhu se probojoval do čtvrtfinále na Monte Carlo Masters a Barcelona Open Banco Sabadell. Ve třetím kole pak dohrál na římském Italian Open.
Během druhého grandslamu sezóny French Open jej trápily křeče zádového svalstva. Na travnaté přípravě v londýnském Queen's Clubu vypadl jako nejvýše nasazený v prvním zápasu s francouzským 65. hráčem žebříčku Nicolasem Mahutem.
Ve Wimbledonu vytvořil turnajový rekord v utkání hraném nejdéle do nočních hodin, když mečbol čtyřsetového zápasu proti Marcosi Baghdatisovi proměnil ve 23.02 hodin místního času. V semifinále si pak poradil s Jo-Wilfriedem Tsongou po dalším čtyřsetovém dějství a stal se prvním britským mužským finalistou Wimbledonu od roku 1938, kdy se do této fáze probojoval Bunny Austin.
V nedělním boji o titul, za přítomnosti vévodkyně Catherine a ministerského předsedy Davida Camerona, získal proti šestinásobnému šampiónovi Federerovi první set.
Necelý měsíc po skončení Wimbledonu byl rozehrán olympijský turnaj v rámci Her XXX. olympiády, a to opět na travnatých dvorcích All England Clubu. V mužské čtyřhře skončili s bratrem Jamiem Murraym již v úvodním kole, když nestačili na rakouskou dvojici Jürgen Melzer a Alexander Peya ve třech sadách.
Přesto se stal nejúspěšnějším tenistou londýnské olympiády. Ve smíšené čtyřhře se jeho partnerkou stala teenagerka Laura Robsonová. Společně prošli až do finále, v němž ve třech sadách podlehli běloruskému páru tvořenému světovou jedničkou ve dvouhře Viktorií Azarenkovou a prvním hráčem světového deblového žebříčku Maxem Mirným. Získal tak stříbrnou medaili.