Tragická udalosť, ktorá sa stala v stredu večer v centre Bratislavy, otriasla celou spoločnosťou. O život prišli dvaja mladí muži, ktorí mali len tú smolu, že patrili k LGBTI komunite.
Všade bola krv, na zemi ležali dvaja muži v neprirodzenej polohe a nikto naokolo - takto opisuje stredajšie tragické udalosti svedkyňa, ktorá bola aj so svojím priateľom pri obetiach streľby ako prvá. "Boli sme tam prví, videli sme, ako dvaja muži ležia na zemi. Keď sme ich videli z diaľky, mysleli sme si, že ideme zviechať opitých ľudí. No keď sme prišli bližšie, videli sme realitu. Nikto pri nich nebol, len oni na zemi, priateľ rýchlo vyskakoval z auta, keď k nim dokráčal, zastavilo ďalšie auto. Obaja na seba pozreli, naznačili si, že už volal políciu ten druhý," opisuje situáciu svedkyňa, ktorá si neželela pre citlivosť situácie byť menovaná.
"Všade bola krv, vedeli sme, že je to v keli. Krv bola tmavočervená, telá boli v neprirodzených polohách - jeden bol tvárou dole, druhému bolo vidno do tváre. Dvere do Teplárne boli privreté, bolo tam prázdno. V tej chvíli boli na Zámockej ulici sami, pretože ľudia počuli výstrely a zhromaždili sa len na konci ulice. Keďže svedkyňa prišla autom z hora, v ktorom bola s priateľom a so svojimi psami, a mala pustenú hudbu, tak nevedeli, že sa tam odohrala takáto tragédia. Po chvíli sa však k nim začali pridávať aj ďalší ľudia a prišla aj polícia.
"Tí, keď to zbadali, utekali k autu a z kufra vytiahli vestu alebo zbraň. Utekali dovnútra, bolo vidno, že to vôbec nečakali, aj keď im už do telefónu hovorili, že sú tam dvaja zastrelení. V sekunde prichádzali ďalšie a ďalšie policajné autá. Zrazu začali vychádzať svedkovia, ani neviem odkiaľ, ale zrazu tam bolo viac ľudí, ktorí vedeli, čo sa stalo. My sme tam boli ako slepé kuratá, lebo sme nevedeli o výstreloch, až keď sme stáli nad nimi..." hovorí svedkyňa. "Hrozné to bolo, tam nebola šanca ani skúšať tep nič. Oni boli úplne dostrieľaní.
Svedkyňa hovorí, že potom išli domov, bývajú neďaleko. Zrazu počuli nad hlavami vrtuľník, ktorý prehľadával centrum mesta. "Keďže bývame pri nábreží, počuli sme ako lietal vrtuľník, uzatvorili nábrežie a loďami ho prehľadávali z oboch strán. Práve tam si všimli manifest, ktorý zdieľal útočník a aj tweety, ktorými komunikoval o celej tragédií.
Prečítajte si tiež: Slovenské krasokorčuliarky na ME
"Ja som hneď volala na políciu, či o tom vedia. Povedali mi, že mám ísť na najbližšie krajské zastupiteľstvo a ukázať im tie tweety," hovorí. Tým, že svedkyňa mala v blízkosti NAKA, tak išla rovno tam. "Oni už vtedy mali aj fotku tváre, všetko zistené. Ľudia si mysleli, že to neriešia, ale oni to mali, len o tom nikomu nehovorili," opísala prácu polície. Keď sa vrátila domov, opäť sledovala informácie, či vraha už chytili a napísala aj susedom, aby nevychádzali z bytu.
Tragédia sa odohrala krátko po 19-tej hodine na Zámockej ulici v Bratislave. Vrah Juraj sa asi polhodinu skrýval neďaleko baru Tepláreň, v ktorom sa stretáva LGBTI komunita. Matúš s Jurajom, ktorí sa v Teplárni nachádzali, vyšli von. Vtedy k nim Juraj pristúpil bližšie a oboch ich zastreli. Polícia po vrahovi pátrala celú noc. Napokon ho našli okolo pol ôsmej ráno v Jaskovom rade mŕtveho. Juraj mal spáchať samovraždu.
Zdá sa, že útok dlhodobo plánoval. Netajil sa tým, že nemá rád homosexuálov, Židov či moslimov. Niekoľko hodín pred vraždou tweetoval a zdieľal aj manifest namierený práve proti spomínaným skupinám.
Medaile, rekordy a oslavy. Olympiáda má spoustu příběhů. Jedním z propíraných témat letošních her v Itálii je - trochu překvapivě - homosexualita. Nejrůznější osobnosti nebo magazíny přinášejí zvěsti o tom, kdo udělal coming out. Na sociálních sítích se řeší podrobnosti, souboje hokejistek žijících v páru. Partnerský život sdílejí i dvě české hvězdy, rychlobruslařky Martina Sáblíková a Nikola Zdráhalová. Ale jaká situace může nastat v případě tajností?
„Odvaha je nakažlivá,“ píše se v záhlaví specializovaného webu, jenž se zaměřuje na sportovce, kteří měli odvahu sdílet informaci o své homosexualitě. Specializované zprávy přináší také o zimních olympijských hrách. Zajímavost? Počty se sice v různých zdrojích drobně rozcházejí, ale nejčastěji uváděná cifra útočí na hranici padesáti otevřeně LGBTQ+ osobností. Je však pravděpodobné, že řada účastníků si své soukromí stále střeží. Proč ty tajnosti?
Prečítajte si tiež: Aktivity pre žiakov v atletike
„Sportovci o sobě obvykle vědí, jak na tom kdo je. Tohle už dávno není problém. Předsudky na domácí úrovni však mohl rozbít příklad z nejvyšších pater českého sportu. Partnerky na ledovém oválu i v životě v Miláně závodily a byly šťastné, že už nemusely skrývat vzájemnou náklonnost a mohly se společně radovat. Mohly být spolu na pokoji. Mnohem horší situace kolem homosexuálních vztahů panuje v muslimských zemích. Gayové a lesby jsou perzekuováni i v Rusku. Došlo i k paradoxnímu výjevu, když několik hodin před zahájením her proběhla v olympijském parku demonstrace za práva homosexuálů. Jak to dopadlo?
Anatolij Pachomov, starosta jihoruského města a podporovatel ruského prezidenta Vladimira Putina, se zároveň nechal slyšet, že lidé v Soči svoji orientaci nemusí skrývat. Vzrušené debaty přinesly informace o soužití Ronjy Savolainenové a Anny Kjellbinové. Dvojice, jež žije spolu, už se zasnoubila. Jenže… nesdílejí společnou kabinu, oblékly odlišné dresy! Prvně jmenovaná je Finka, její partnerka Švédka. V elitním útoku Kanady zase nastupovaly Marie-Philip Poulinová a Laura Staceyová, které se staly parťačkami na celý život. Američanka Breezy Johnsonová, která triumfovala ve sjezdu, před několika lety vyhlásila, že je bisexuálka. Co je horší? Takové případy jsou. Dokonce v seznamech najdete česká jména.
„Orientace je v samotné té komunitě nulový problém. Nikdo to neřeší. „Víte, lidé ze sportu jsou v tomto ohledu moc fajn. Jsou mladí, moderní, šikovní, pokrokoví a chtějí být svobodní. Jedná se o příběh dvou hokejových protivníků, který se navzdory drsnému prostředí NHL vyvine v milenecký vztah. Popularita série se mezi fanoušky ještě zvýšila, když se představitelé hlavních rolí v Itálii zúčastnili štafetového běhu s olympijskou pochodní.
Může mít coming out, respektive situace, kdy sportovec veřejně přizná svou orientaci, vliv na jeho výkonnost v tom smyslu, že už nemusí nic skrývat? „Je to asi individuální. Každý má svou povahu a temperament. Každý si cestu životem určuje podle sebe, jak se cítí, a co chce, nebo nechce. Jsou to normální lidé, akorát někomu vyhovuje, aby se to o nich veřejně vědělo, někdo to zase drží pod pokličkou. Svou roli to sehrát může. V psychice, pohodě.
„Ti, kteří to tají, se chtějí vyhnout osočování od skupiny lidí, jež má v tomto ohledu předsudky z minulosti. Někdo ale neřeší, jak to veřejnost přijme, což je myslím rozumný přístup. „I když se mohou ohrazovat určité náboženské skupiny, svět se ve vnímání sexuality mění. Možná by se to dalo přirovnat k psaní levou rukou. Dřív se školáci přeučovali, aby psali pravou, ale přinášelo to nežádoucí následky. Cestu kdysi prošlapávala Martina Navrátilová.
Prečítajte si tiež: Úspechy slovenskej atletiky
Existuje však sport, kde je přiznání homosexuální orientace stále výjimkou. Před třemi lety však došlo i v nejpopulárnější kolektivní hře k průlomu. To když při angažmá v pražské Spartě tuto bariéru překročil Jakub Jankto, za což sklidil napříč světem vlnu uznání a pochopení.